Průkopnictví vždy začíná nasloucháním. Tento první krok průkopnické cesty nám pomáhá lépe poznat kontext, do kterého chceme naše nové místo zasadit. Pozorným nasloucháním získáme důležité podněty, zkušenosti i kontakty, od kterých se do naší práce můžeme odrazit s větší jistotou a konkrétnějším záměrem, než kdybychom rovnou začali plánovat akce a zvát na ně veřejnost. Naslouchání nám také pomáhá lépe porozumět sobě samému a našim vlastním možnostem i limitům.
|
Naslouchat můžeme čtyřmi základními způsoby:
→ naslouchání kontextu → naslouchání sobě a svému týmu → naslouchání Bohu → naslouchání církvi |
Pro vysvětlení si můžete pustit následující rozhovor s koordinátorem nizozemských průkopníků Erikem Verwoedem. K videu je možné zapnout si české titulky. Další vysvětlení a podněty najdete také níže.
(video má ve své první polovině několik stejných úseků jako video o průkopnické cestě)
Naslouchání kontextu je pro průkopnickou práci zásadní a je dobré mu věnovat dostatek prostoru. Neexistuje přesně vymezený rámec, jak postupovat - prostor pro naši kreativitu a zvědavost není omezený. Naslouchání by nás každopádně mělo vést k vymezení naší cílové skupiny, tedy k určení, pro koho chceme aktivity pořádat.
Cílovou skupinou mohou být nejčastěji lidé žijící na nějakém geograficky ohraničeném místě - tedy např. obyvatelé naší čtvrti, vesnice či města. Cílovou skupinu můžeme ale stejně tak vymezit i dle věku, životní situace či sociální vrstvy - tedy např. studenti vysokých škol, rodiče s malými dětmi, senioři či lidé, kteří v církvi vyrostli, ale z nějakého důvodu ji opustili. Obě tyto základní možnosti samozřejmě můžeme také přirozeně kombinovat - dobrá definice cílové skupiny tak například může znít "obyvatelé našeho okresu usilující o udržitelnější život".
Jakmile máme lepší představu o naší cílové skupině, můžeme jí zkoušet porozumět hlouběji. Pomoci nám mohou již existující relevantní sociologické výzkumy (např. tento) či ještě lépe naše vazby na konkrétní lidí, kteří do cílové skupiny zapadají. Základní otázky, které si zde průkopníci kladou, mohou být například tyto:
|
→ Jak bychom tuto skupinu lidí charakterizovali? Co je pro ně typické? → Jaké jsou potřeby těchto lidí? Co tato skupina ve svém životě nejvíce "řeší"? A jak těmto potřebám můžeme vyjít vstříc? → Jaký je jejich obvyklý věk? → Co je baví, čím žijí? → Jaká je asi jejich zkušenost s církví, s vírou...? → Co s nimi mám společné? |
Stejně, jako se snažíme porozumět kontextu naší cílové skupiny, je potřeba porozumět i sám sobě a lidem, se kterými budu spolupracovat. Kde se setkávají potřeby naší cílové skupiny a naše možnosti? Co by nám šlo dobře, do čeho se raději pro naše limity pouštět nebudeme?
Zkuste si položit tyto otázky:
|
→ Co můžeme společně i jednotlivě druhým lidem nabídnout? → Co nás baví? Co bychom rádi dělali ve vlastním volném čase? → Jaké zkušenosti s vedením aktivit už máme? → Jaká jsou naše obdarování? → Kolik času je každý z nás schopen nabídnout? → Jaké obavy v nás průkopnictví vzbuzuje? Čemu bychom se rádi vyhnuli? |
Doufáme a přejeme si, abychom skrze nové průkopnické aktivity druhým lidem ukazovali, jaký je dle křesťanské víry Bůh. Než ale začneme, je dobré si sám zkusit říct, jakou roli pro mě v životě Bůh vlastně hraje - a jak se má víra dotýká (nebo nedotýká) právě i průkopnictví.
|
→ Můžu říct, že mě Bůh do něčeho volá? Co by to mohlo být? → Proč je pro mě samotného víra důležitá? → Jaký je podle mě Bůh? → V čem vidím v životě smysl? Promítá se to nějak i do našeho průkopnického projektu? → Jaké příběhy či texty v Bibli mě v kontextu průkopnické činnosti inspirují? |
V průkopnictví nejste sami. U druhých lidí v církvi můžete nacházet podporu, inspiraci i praktickou pomoc. Než se pustíte do svého projektu, zkuste zjistit, jaké zdroje jsou vám v církvi k dispozici a zda v církvi nenaleznete již prošlapané cesty, které by vám vaši práci mohli usnadnit. V případě potřeby či nejistoty se neváhejte obrátit na naši pracovní skupinu pro průkopnická místa.
|
→ Kdo má s cílovou skupinou či s plánovanými aktivitami již v církvi zkušenost? Od koho se můžeme něco přiučit? → S kým dalším bychom mohli spojit síly? → Jak se na věci dívá náš sbor, staršovstvo, seniorát...? V čem by pro nás jejich pohled mohl být užitečný a v čem nikoliv? → U koho v církvi můžeme hledat podporu? → Co ekumena - nemají náhodou lidé z ostatních církví podobnou chuť něco podniknout jako my? |